V rekonstrukční a plastické chirurgii jde o kožní štěp určený k přenosu na příjemce, který pochází od jiného člověka než je pacient, tedy z allogenního zdroje. Název vychází z řeckého derma-dermatos (kůže) a heteros (jiný). V praxi se takový kožní kryt často používá k dočasnému překrytí rozsáhlých ran, například u popálenin, protože cizí tkáň může být časem imunologicky odmítnuta.. >> detail
Jasně vymezená část kůže, z níž citlivost přivádějí nervová vlákna náležející k jednomu míšnímu nervu nebo jeho kořeni. Přehled těchto kožních oblastí pomáhá v neurologii odhadnout úroveň postižení nervů či míchy, například u radikulopatií nebo při pásovém oparu.. >> detail
Infekční postižení kůže vyvolané parazitujícími mikroskopickými houbami, často dermatofyty, které se může přenášet kontaktem a typicky se projevuje zarudnutím, svěděním nebo šupinatěním.. >> detail
Lékařský název odvozený z řeckých kořenů označujících kůži a sval. Jde o celkové zánětlivé, často autoimunitně podmíněné onemocnění z okruhu idiopatických zánětlivých myopatií, které se nápadně projevuje kožními změnami a postižením příčně pruhovaného svalstva, typicky s rozvojem svalové slabosti.. >> detail
Lékařský termín řeckého původu, vychází ze slov derma pro kůži a rhexis ve významu roztržení. Popisuje úrazové natržení kůže, při němž bývají poškozeny i kožní cévy, takže se často objevuje krvácení a narušené hojení.. >> detail