Souhrn výzkumných postupů, které slouží k poznání sledovaných jevů z přímých dat získaných v reálném prostředí nebo při kontrolovaném zkoumání. Využívá se například cílené pozorování se záznamem, práce se standardizovanými testy a úlohami, dotazníkové šetření nebo strukturovaný rozhovor, případně experiment, přičemž výsledky se následně vyhodnocují kvalitativně či statisticky.. >> detail
Empirické psychologické diagnostické metody lze rozdělit do tří hlavních skupin: 1) Subjektivní metody – vycházejí z výpovědí člověka (např. individuální i skupinový rozhovor, dotazníky, zejména k profesním zájmům, a anamnéza). 2) Objektivní metody – opírají se o pozorovatelné projevy a standardizované postupy (zejména pozorování při práci či při hře a obecné i speciální psychotesty). 3) Projekční metody – využívají nepřímé vyjádření v situacích s nejednoznačným podnětem (např. kresba na zadané téma, vytváření povídek k obrázku, rozbor různých výtvorů a dokumentů).. >> detail
empirický, vycházející ze zkušenosti a praxe, opřený o pozorování a ověřování skutečností například měřením či pokusem, nikoli jen o čistě teoretické úvahy. >> detail
Filozofický a epistemologický směr (z řec. empeiria, zkušenost), podle něhož se lidské poznání zakládá především na smyslových vjemech, pozorování a ověřování v reálné zkušenosti. Obecnější závěry se v něm vyvozují z konkrétních případů a často bývá stavěn proti přístupům, které kladou důraz hlavně na rozumové principy.;V praktických oborech, například v medicíně, jde o orientaci na to, co se opakovaně osvědčilo v praxi a je podloženo pozorovanými výsledky, spíše než na čistě teoretické konstrukce bez přímé opory v datech.. >> detail
Filozofický názor, podle něhož veškeré poznání vyrůstá ze zkušenosti, tedy ze smyslového vnímání, pozorování a ověřování v praxi, nikoli z vrozených idejí nebo pouhé spekulace. V oblasti vědy se tento přístup typicky pojí s důrazem na měření, experiment a práci s daty.. >> detail
