Lékařský termín pro enterolit, tedy útvar podobný kameni vznikající ve střevě. Etymologicky se odvozuje z ř. enteron střevo a ř. lithos kámen. Nejčastěji jde o ztvrdlou hmotu vzniklou ze stolice nebo jiných usazenin a může dráždit sliznici či se podílet na neprůchodnosti střeva.. >> detail
Lékařský termín pro patologické zvětšení střeva, při němž dochází k nápadnému rozšíření jeho průměru a zvětšení objemu střevních úseků. Označení vychází z řeckého pojmenování střeva a významu „velký“ a stav se může objevit například při poruše pasáže nebo snížené hybnosti střev.. >> detail
Jednobuněčný bičíkatý prvok s přízviskem hominis, který osidluje lidský trávicí trakt, hlavně střevo, kde může přetrvávat paraziticky a často se prokazuje vyšetřením stolice.. >> detail
střevní část trávicí soustavy, tedy dutý orgán navazující na žaludek, v němž pokračuje zpracování potravy a dochází ke vstřebávání živin a tekutin. >> detail
Krvácení pocházející ze střeva, nejčastěji z poškozené sliznice, které se navenek projeví odchodem čerstvé jasně červené krve (hematochezie), protože krev nebyla vystavena trávicím šťávám a nezčerná jako při meléně.. >> detail
Medicínské označení odvozené z řec. enteron a lat. ren, které se používá pro děje, vztahy nebo stavy zasahující současně střevo i ledvinu, tedy situace, kdy se tyto orgány navzájem ovlivňují, například v rámci tzv. střevně-ledvinné osy.. >> detail
Chirurgický termín (odvozený z řečtiny, souvisí se slovem enteron pro střevo) pro zákrok, při němž se okraje střevní stěny po operaci nebo poranění znovu spojí stehy a uzavře se otevřený úsek tak, aby byl střevní lumen i stěna těsné a nedocházelo k úniku obsahu do břišní dutiny.. >> detail
