V lékařské a anatomické terminologii se tím myslí něco umístěné uvnitř tepny, tedy na její vnitřní stěně nebo přímo v jejím lumen, například podání látky či výkon prováděný zevnitř cévy. Původ výrazu vychází z předpony endo- ve smyslu uvnitř a z latinského arteria.. >> detail
V cévní chirurgii označuje endarteriektomia zákrok, při němž se tepna otevře a odstraní se její vnitřní výstelka zvaná intima, často i s aterosklerotickým plátem, aby se obnovil dostatečný průsvit cévy a zlepšil průtok krve. Pojem vychází z ř. endon ve významu uvnitř a z lat. arteria.. >> detail
V medicíně označení pro zánět tunica intima, tedy nejvnitřnější vrstvy tepny, při kterém se výstelka může zmnožovat, stěna tuhne a průsvit cévy se postupně zužuje. Důsledkem bývá zhoršené prokrvení až úplný uzávěr s ischemickými projevy v zásobené tkáni. U pozdní syfilidy vyvolané Treponema pallidum se popisuje forma obliterans syphilitica, která vede k postupnému uzavírání tepny a často postihuje drobné cévy vyživující stěnu větších tepen.. >> detail
V epidemiologii označuje situaci, kdy se určité onemocnění na vymezeném území a v dané populaci dlouhodobě udržuje nebo se opakovaně vrací, často bez výrazných a náhlých skoků v počtu případů. Na rozdíl od epidemie nejde primárně o náhlé hromadné šíření, ale spíše o trvalou přítomnost původce v daném prostředí.;V ekologii a biogeografii se tím popisuje omezení přirozeného výskytu organismu na konkrétní region, kde je druh původní, zatímco v jiných oblastech se bez zásahu člověka nevyskytuje. Typické je to například u izolovaných ostrovních nebo horských populací.. >> detail
organismus, který se vyvinul a vyskytuje se pouze na jediném území a jinde na světě jej není možné nalézt (např. rostlina zvonek jesenický na Petrových kamenech v Jeseníkách). >> detail
