Je pro něj typické, že v uvažování i jednání převažuje neracionální složka – intuice, fantazie a cit – nad čistě rozumovým přístupem. Dokáže se dobře vcítit do žáka, pracovat s jeho osobností a ovlivňovat její vývoj. Za nejvyšší hodnoty považuje krásu a harmonii (tvar, půvab, symetrii, styl) a mívá sklon k individualismu a nezávislosti. Rozlišují se dvě podoby: aktivně tvořivá (originální) a pasivně receptivní. Aktivně tvořivá podoba formuje žáky tak, jako by vytvářela umělecké dílo, někdy však nedostatečně respektuje jejich osobní zvláštnosti, což může vést ke konfliktům. Pasivně receptivní podoba naopak bere ohled na konkrétní osobnost žáka, rozvíjí jeho jedinečné přednosti a umí porozumět i lidem s odlišným založením, než má sám, proto bývá u žáků a studentů oblíbená.. >> detail
umělecký směr vycházející z dojmu krásy a pocitu zalíbení, postoj, který při hodnocení světa i člověka klade důraz především na estetické hodnoty. >> detail
