Drobná endokrinní struktura uložená hluboko v mozku, běžně známá jako šišinka, která vytváří hlavně melatonin a podílí se na regulaci cirkadiánních rytmů.;V osteologii koncový úsek dlouhé kosti, který je u rostoucího jedince oddělen růstovou chrupavkou od těla kosti, případně i obecné označení pro výčnělek na kosti.. >> detail
Nadzemní typ klíčení, při němž se mladá rostlina po vyrašení zvedá nad povrch půdy a děložní lístky se dostávají ven, na rozdíl od hypogeického klíčení, kde zůstávají skryté v zemi.;V půdní ekologii se tím popisují organismy a procesy vázané hlavně na povrch půdy a vrstvu opadu, nikoli na hlubší části půdního profilu.. >> detail
týkající se epigenetiky, vědního oboru zabývajícího se studiem dědičných změn genové exprese, které nejsou způsobeny změnami v sekvenci DNA - tedy změn genů, které jsou dány vnějšími faktory, vlivem prostředí, jako je např. strava, stres nebo vystavení toxinům.. >> detail
vědní obor studující dědičné změny v genové expresi, které nejsou způsobeny změnami v sekvenci DNA. Zabývá se mechanismy, jako je metylace DNA, modifikace histonů a nekódující RNA, které mohou zapnout nebo vypnout určité geny bez změny základní genetické informace. Tyto epigenetické modifikace hrají klíčovou roli ve vývoji organismu, buněčné diferenciaci a mohou být ovlivněny vnějšími faktory jako je strava, stres nebo vystavení toxinům. Na rozdíl od genetických mutací jsou epigenetické změny potenciálně reverzibilní, což otevírá nové možnosti v medicíně pro léčbu různých onemocnění včetně rakoviny a metabolických poruch. Výzkum v oblasti epigenetiky také pomáhá vysvětlit, jak prostředí ovlivňuje genovou expresi a jak se některé získané vlastnosti mohou předávat mezi generacemi.. >> detail
Chrupavčitá klapka nad vstupem do hrtanu, která se při polykání sklápí a chrání dýchací cesty tím, že zamezuje vniknutí sousta nebo tekutin do průdušnice.. >> detail
