Kožní záhyb vycházející z horního víčka, který překrývá vnitřní koutek oka. U lidí asijského původu je to běžný znak, u některých vrozených poruch se vyskytuje patologicky (např. u Downova syndromu). Zdroj: Vokurka, Hugo. Praktický slovník medicíny.. >> detail
V medicíně jde o finální shrnutí průběhu péče o pacienta, které obvykle uzavírá hospitalizaci nebo léčebnou epizodu. Zachycuje hlavní diagnózy, podstatné nálezy a provedené zákroky, průběh terapie a také doporučení pro další sledování a léčbu.. >> detail
V medicíně jde o závěrečný souhrn v dokumentaci, který po ukončení péče nebo hospitalizace stručně rekapituluje průběh onemocnění a hlavní zjištění, a zároveň formuluje konečný lékařský závěr, případně i další postup pro pacienta.;V širším, neodborném smyslu je to závěrečné posouzení nějaké události či případu, kde se shrnou podstatné body a na jejich základě se vyvodí konečné hodnocení.. >> detail
Řecký filozof stoického směru s eklektickým přístupem. Mládí strávil jako otrok v Římě, po získání svobody si založil vlastní filozofickou školu. Sám nepsal, ale upravoval učení starších stoiků podle duchovní atmosféry své doby a doplňoval je zejména o nové etické poznatky, z nichž mnohé jsou cenné i dnes. Některé stoické myšlenky se blíží křesťanské morálce. Stoikové pokládali za východisko poznání percepci (smyslové vnímání). Jejich hlavní zásadou bylo žít v souladu s přírodou a s rozumem – vlastním i se světovým božským rozumem. U zvířat tento soulad zajišťují instinkty, hlavně pud sebezáchovy, u člověka sebezachování znamená uchovat a rozvíjet sebe jako rozumnou bytost.. >> detail
