Původ v lat. e (od, z) a lat. norma (pravidlo). Vyjadřuje něco, co vybočuje z ustálené normy, je nezvykle výrazné nebo přesahuje obvyklou míru. V odborném, zejména medicínském kontextu se užívá pro jevy či hodnoty mimo fyziologické rozmezí.. >> detail
Původem z latinských slov e a norma, doslova něco stojící mimo pravidlo či míru. V přeneseném významu jde o jev, který se nápadně vymyká obvyklému stavu a působí jako neúměrný nebo přehnaný.;V právní latině se objevuje ve spojení laesio enormis, kterým se označuje zjevná nerovnováha plnění ve smlouvě, kdy je jedna strana výrazně zkrácena.. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu, odvozené z l. enormis, popisuje vybočení z obvyklého řádu nebo přehnanou míru, například když je něco nápadně velké či přesahuje běžné hranice.. >> detail
Anatomický výraz pro děje či struktury umístěné ve vnitřní části kosti, případně na její vnitřní ploše, typicky v souvislosti s endostem a prostorem kostní dřeně. Etymologicky vychází z řec. en ve smyslu uvnitř a osteon jako kost.. >> detail
V medicíně označení pro ostře ohraničené ložisko kostní tkáně uvnitř kosti, často jako „ostrůvek“ zhutnělé kosti ve spongióze nebo zasahující směrem k dřeňové dutině. Navenek nezpůsobuje zvětšení ani vyklenutí kosti a obvykle se zjišťuje náhodně při zobrazovacím vyšetření.. >> detail
Tříslovina vyskytující se ve víně, jde o směs polyfenolických látek pocházejících hlavně ze slupek a jader hroznů, případně ze dřeva sudů, která dává nápoji typickou svíravost a podílí se na jeho vývoji při zrání.. >> detail