Jednotka intenzity telekomunikačního provozu (provozního zatížení) ve spojové technice, pojmenovaná po dánském matematikovi A. K. (Agneru Krarupovi).. >> detail
(kniž.) poustevna, tedy obydlí či útočiště poustevníka, (archit.) dekorativní parková stavba napodobující poustevnickou chýši (zejm. v baroku), později také stylizovanou selskou usedlost a jiné „venkovské“ objekty, typicky situovaná v romantických parcích.. >> detail
Erogenní, také erotogenní, v sexuologii označení pro část těla, nejčastěji oblast kůže či sliznice, která je mimořádně citlivá a při podráždění dokáže vyvolat silné sexuální vzrušení a pohlavní slast. Etymologicky souvisí s řec. eros.. >> detail
V psychoanalytickém pojetí jde o označení pro míru, s jakou se může téměř kterákoli část těla stát místem erotického prožívání a reagovat jako erotogenní zóna. Pojem připomíná, že erotická citlivost se nemusí soustřeďovat jen na pohlavní orgány a může se proměňovat vlivem psychiky, zkušeností i vývoje sexuality.. >> detail
Citová i tělesná náklonnost, která se projevuje zamilovaností, vášní a potřebou blízkosti druhého člověka.;Ve filozofickém pojetí druh lásky založený na touze po tom, co nám chybí, v platónské tradici popisovaný jako síla, jež může člověka vést od pouhé přitažlivosti k obdivu krásy a hledání pravdy.;V psychologii a psychoanalýze označení pro libidinózní energii, tedy vnitřní hnací sílu spojenou se sexualitou, přitažlivostí a vyhledáváním slasti.;V antické řecké mytologii personifikace milostné touhy, často líčená jako okřídlená postava, která svými šípy probouzí zamilování.. >> detail
