Odborný hematologický termín, odvozený z řeckých kořenů erythros ve smyslu červený a blastos jako zárodek, označuje stav, kdy je v kostní dřeni výrazně snížený počet erytroblastů, tedy vývojových předstupňů červených krvinek, což může vést k útlumu tvorby erytrocytů a anémii.. >> detail
Erytroblastoftíza, pojem odvozený mimo jiné z ř. erythros a ř. fthisis, označuje patologické ubývání až vymizení erytroblastů, tedy nezralých předstupňů červených krvinek, v kostní dřeni, což vede k útlumu tvorby erytrocytů a může se projevit anémií.. >> detail
V medicíně se tím označuje stav, kdy se v periferní krvi objevuje nezvykle mnoho erytroblastů, tedy nezralých předchůdců červených krvinek. Jde o známku výrazně zvýšené či narušené krvetvorby, případně reakce na těžší poškozování erytrocytů. U těhotenství se uvádí i forma fetalis, která souvisí s nesnášenlivostí v systému Rh (Rh = rhesusový faktor) mezi matkou a plodem, kdy mateřské protilátky mohou přestupovat placentou a u dítěte vyvolat hemolytickou anémii a výraznou novorozeneckou žloutenku.. >> detail
V hematologii jde o drobný tyčinkovitý útvar uvnitř erythrocytus, který svým vzhledem může připomínat bakteriální tělísko. Popisuje se u některých poruch krvetvorby a dalších krevních onemocnění a obvykle se zjistí při mikroskopickém hodnocení krevního nátěru.. >> detail
V biomedicíně se tím myslí hemolyzin, tedy látka nebo faktor, který narušuje a následně rozrušuje erytrocyty (erythrocytus), čímž vyvolává jejich hemolýzu, často jde o působení na buněčnou membránu, může mít například toxický či imunologický původ.. >> detail
Výraz složený z erythrocytus (červená krvinka) a z řec. fagein (jíst) označuje erytrocytofág, tedy fagocytující buňku, která umí zachytit, pohltit a rozložit červené krvinky. V praxi jde často o makrofág, například v prostředí sleziny nebo kostní dřeně, a jeho přítomnost může souviset i se stavy, kdy je odbourávání erytrocytů výrazně zvýšené.. >> detail
Patologické červené až hnědočervené zabarvení chrupu, které se typicky objevuje u porphyria erythropo(i)etica v souvislosti s ukládáním porfyrinů do zubních tkání, někdy je patrná i výraznější fluorescence při osvitu. Název je odvozen z ř. erythros ve významu červený a z kořene označujícího zub.. >> detail
Přídavné jméno s původem v řeckém erythros, používá se pro něco, co má výrazný červený odstín nebo působí rudě zabarveně.;V biologii a medicíně označuje struktury spojené s erytroidní řadou, tedy s vývojem a dozráváním červených krvinek při krvetvorbě.. >> detail
Dermatologický termín pro Pickův typ kožního zarudnutí, při němž se bez bolesti objevují červené skvrny dané rozšířením povrchových cév, nejčastěji na zevní, natahovací straně rukou či nohou.. >> detail
Název je odvozen z ř. erythros ve smyslu červený. Jde o erytromycin, přírodní makrolidové antibiotikum produkované některými mikroorganismy rodu Streptomyces, které se používá proti bakteriálním infekcím a účinkuje hlavně tím, že brzdí tvorbu bakteriálních bílkovin.. >> detail
