Při vytváření představy o druhém člověku máme sklon vykládat jeho chování a prožívání domnělými příčinami, důvody či motivy, často však bez dostatečného zohlednění vnějších okolností a konkrétní sociální situace.. >> detail
Kognitivní zkreslení popsané dvojicí amerických sociálních psychologů, které ukazuje typický rozpor mezi skutečnou dovedností a sebehodnocením. Lidé s nízkou úrovní znalostí nebo praxe často nedokážou spolehlivě rozpoznat vlastní chyby, a proto mají sklon hodnotit svůj výkon jako výrazně lepší, než ve skutečnosti je. Naopak jedinci s vysokou kompetencí bývají ve vlastním odhadu opatrnější a někdy se podhodnocují, mimo jiné proto, že předpokládají podobnou úroveň schopností i u ostatních. Když účastníci dostanou možnost porovnat svůj výsledek s výsledky druhých a mají svůj odhad upravit, méně zdatní většinou zůstávají u původního nadsazeného názoru, zatímco ti schopnější své sebehodnocení znatelně zpřesní a zároveň korigují přehnaně optimistickou představu o výkonnosti okolí. Efekt se často vysvětluje metakognitivním deficitem a byl pozorován v různých typech úloh, například v jazykových či logických testech.. >> detail
důsledek souhry vnitřních i vnějších destruktivních vlivů, které v rámci určité skupiny vedou k narušení, oslabení a postupnému rozpadu až zániku jak tradičně uznávaných, tak i aktuálně sdílených společenských hodnot. >> detail
Jde o kognitivní zkreslení popsané roku 1999 psychology Davidem Dunningem a Justinem Krugerem: lidé s podprůměrnými znalostmi a dovednostmi mají tendenci své schopnosti i výsledky výrazně nadhodnocovat a často v tom vytrvají i po srovnání s výkonem ostatních. Naopak lidé s nadprůměrnou kompetencí své výkony spíše mírně podceňují, často přeceňují úroveň druhých a po konfrontaci s cizími výsledky svůj odhad obvykle upraví tak, aby lépe odpovídal skutečnosti.. >> detail
Při posuzování druhého člověka se do samotného vnímání promítá předem vytvořené očekávání, jak se asi zachová a co bude prožívat. Tato anticipace pak řídí pozornost a způsobí, že si vybíráme hlavně podněty, které se s očekáváním shodují, zatímco jiné snadno přehlédneme. Zároveň se mění i interpretace a následné hodnocení týchž informací, protože je vykládáme prizmatem původního předpokladu. Jde o kognitivní zkreslení příbuzné potvrzovacímu zkreslení a může posilovat prvotní dojem nebo stereotypy.. >> detail