Postoj vyznačující se velmi striktním dodržováním morálních zásad, malou ochotou dělat ústupky a nízkou tolerancí k výjimkám či kompromisům, často spojený s černobílým hodnocením jednání.. >> detail
Vnitřní schopnost rozpoznávat, co je správné a co už překračuje hranice přijatelného, opřená o pochopené a přijaté etické principy. Umožňuje člověku promýšlet a hodnotit vlastní i cizí jednání a zvažovat jeho důsledky.. >> detail
Etický paradox je situace, v níž se střetnou dvě nebo více morálních zásad, povinností nebo hodnot tak, že člověk nemůže plně vyhovět všem zároveň a každé dostupné řešení znamená určité etické pochybení, újmu nebo porušení jiné důležité normy. Ve filosofii a etice se takový stav blíží pojmu morální neboli etické dilema a bývá popisován jako konflikt morálních požadavků, mezi nimiž není zřejmé jednoznačně správné nebo zcela bezvadné východisko. V širším běžném užití se výraz etický paradox používá také pro rozpornou situaci, v níž snaha jednat správně vede k problematickým důsledkům, nebo pro případ, kdy se dvě legitimní etická hlediska dostanou do vzájemného napětí. Typickými příklady jsou střet mezi povinností říkat pravdu a povinností chránit člověka před újmou, mezi loajalitou a spravedlností nebo mezi soukromím a veřejným zájmem. Podstatou etického paradoxu tedy není jen obtížná volba, ale rozpor mezi hodnotami, které nelze současně beze zbytku naplnit.. >> detail
uzdravování opřené o mravnost – léčebný přístup, který působí prostřednictvím morálních hodnot a vnitřních mravních sil a řídí se mravními zákony. >> detail
