Jde o jednu z nejnáročnějších forem učení, kdy se člověk bez hotového návodu postupně dopracuje k odhalení vztahů mezi jevy nebo pojmy a odvodí princip, podle něhož do sebe jednotlivé části zapadají jako celek. Samotná situace řešení problému je zároveň významným předmětem zkoumání v psychologii myšlení a v kognitivních vědách, protože ukazuje, jak lidé formulují cíle, vytvářejí hypotézy a testují je. Typické jsou úlohy, v nichž je třeba přijít na skrytý princip skládanky nebo najít pravidlo, které uspořádá zdánlivě neuspořádané informace. Řešitel si volí postup, někdy striktně krokový algoritmus, jindy spíše heuristiku, a pokud je výsledek nejistý, průběžně upravuje strategii podle zpětné vazby z pokusů a chyb. Klíčovou podmínkou je schopnost rozlišit podstatné znaky od nepodstatných, protože právě jemné rozlišování umožňuje následné odlišování kategorií, spolehlivou identifikaci a třídění. Významnou roli hraje i metakognice, tedy schopnost sledovat vlastní postup, včas ho korigovat a učit se z neúspěšných kroků.. >> detail
Osoba s výrazně hlubokými a často i široce rozkročenými znalostmi, získanými dlouhodobým studiem a odbornou prací. Obvykle jde o člověka, který se umí v tématu dobře orientovat, kriticky hodnotit informace a své poznatky srozumitelně využívat nebo předávat dál.. >> detail
Akademické heslo v latině, které zdůrazňuje, že vzdělání utváří člověka a otevírá mu budoucí možnosti. Používá se jako motto v emblému slovenské univerzity nesoucí jméno Mateje Bel(a).. >> detail
Uvolnění nahromaděných plynů ze žaludku směrem do úst, které se navenek projeví zvukem a někdy i typickým zápachem, běžně po jídle nebo po perlivých nápojích.. >> detail