sklon přeceňovat vlastní schopnosti, dovednosti a úspěchy ve srovnání s ostatními, mnoho lidí je přesvědčeno, že v řadě svých osobnostních rysů převyšují průměr. >> detail
Nechtěný vedlejší výsledek, kdy dobře míněné opatření nebo regulace sice míří na nápravu určité potíže, ale tím, že změní chování lidí a jejich motivace, nakonec způsobí opak a původní problém ještě prohloubí. V ekonomii a při hodnocení veřejných zásahů se jako typická ilustrace uvádí situace, kdy odměny za odstranění škůdce vedly k tomu, že se začal cíleně „vyrábět“ a jeho výskyt po čase narostl.. >> detail
Jde o jev, který nastává ve chvíli, kdy si zkoumaný člověk uvědomí, že je objektem cizího pozorování, zkoumání a posuzování. V důsledku toho často upraví své jednání podle očekávání okolí: přestává být přirozený a spontánní, chová se méně autenticky a snaží se působit co nejlépe.. >> detail
V rámci teorie nelineárních dynamických systémů jde o jev, kdy i velmi malá změna na začátku vývoje systému může v čase vyústit v zásadně odlišný průběh i výsledek. Tato citlivost na počáteční podmínky je typickým znakem deterministického chaosu a vysvětluje, proč jsou některé procesy, například v meteorologii, dlouhodobě obtížně předpověditelné i při použití přesných rovnic.;V běžném jazyce se tím myslí řetězení následků, kdy drobný podnět nebo nenápadné rozhodnutí spustí kaskádu dalších událostí a ty postupně narostou do výrazného dopadu. Používá se jako obraz pro situace, kdy se důsledky šíří jako „sněhová koule“ a mohou působit až jako osudová náhoda v osobním životě, ve firmách nebo ve společnosti.. >> detail
Jde o jev z psycholingvistiky a kognitivní psychologie, kdy člověk obvykle rozpozná izolované slovo hůře než tehdy, když je zasazené do smysluplné věty nebo mu předchází větný kontext. Kontext poskytuje významová vodítka a umožňuje předvídat, co by mělo následovat, takže identifikace slova bývá rychlejší a přesnější i při krátkém nebo zhoršeném vjemu.. >> detail
