Týkající se výrazových prostředků a schopnosti něco srozumitelně a působivě sdělit či znázornit, tedy zaměřený na samotné vyjadřování a jeho účinek.. >> detail
Porucha vyjadřování, při níž je narušena tvorba mluvené i psané řeči (člověk má potíže vybavit si a „najít“ správná slova), zatímco porozumění mluvené i psané řeči zůstává poměrně zachované, označuje se také jako motorická afázie, případně dysfázie.. >> detail
Autentické a spontánní jednání, které je upřímné a pravdivé, člověk jím vyjadřuje své skutečné prožívání, vlastní názory a postoje. Opakem je chování přizpůsobivé a konvenční, řízené užitkem či účelem, orientované na to, co se „má“, tedy spíše konformní, neupřímné a sociálně žádoucí.. >> detail
proces, při němž se člověk vnitřně přiblíží k určitému způsobu vyjadřování a přijme dané výrazové projevy (např. mimiku, gesta či intonaci) jako vlastní. >> detail
Jazykové vyjadřování, které je zřetelně projevené navenek a často vzniká bez dlouhého plánování. Je zaměřené hlavně na sdílení vlastního vnitřního stavu, tedy emocí, prožitků a postojů k lidem nebo situacím, obvykle s využitím citově zabarvených slov, zvolání, výrazné intonace a někdy i doprovodných gest.. >> detail
přirozeně vznikající, neplánovaná tvořivost (nejčastěji pozorovaná u dětí, ale objevuje se i u dospělých), která se projevuje v konkrétních výstupech a rozmanitých způsobech vyjadřování – například prostřednictvím jazyka a literatury, hudby, výtvarných činností či pohybového projevu. >> detail
Časově omezené psaní (často přibližně na dvacet minut) podobné deníkovým záznamům, při němž člověk otevřeně popisuje své prožitky a především vlastní osobní potíže. U řady lidí může zlepšovat subjektivní pohodu, zejména po krizové nebo psychotraumatické situaci či události. Někdy působí i sebetapeuticky, tedy může mít autopsychoterapeutický účinek.. >> detail
