Externalita je vedlejší důsledek výroby, spotřeby nebo jiné ekonomické činnosti, který ovlivňuje třetí osoby, aniž se tento účinek plně promítl do ceny nebo byl vyrovnán platbou. Záporná externalita přenáší část nákladů na jiné lidi nebo na společnost. Příkladem je znečištění ovzduší z výroby, hluk z dopravy nebo zdravotní újma způsobená pasivním kouřením. Původce těchto škod nemusí nést všechny společenské náklady, a proto může být dané činnosti více, než by bylo společensky žádoucí. Kladná externalita naopak přináší užitek lidem, kteří za něj neplatí, například očkování omezující šíření nákazy, vzdělávání zvyšující celkovou kvalifikovanost společnosti nebo péče o krajinu podporující biodiverzitu. Protože původce nezíská celý společenský přínos, může být takové činnosti méně, než by bylo žádoucí. Externality mohou vznikat při výrobě i spotřebě a představují jednu z příčin selhání trhu. Jejich zahrnutí do rozhodování se nazývá internalizace a může probíhat pomocí daní, poplatků, dotací, regulace, obchodovatelných povolenek nebo dohod mezi dotčenými stranami.; řidčeji a dnes prakticky neužívaně může externalita znamenat také nedůležitost nebo bezvýznamnost.. >> detail
celkový sklon pohlížet na dění v osobním i pracovním životě tak, že je svými činy a rozhodnutími člověk v zásadě nedokáže nijak pozitivně ovlivnit. >> detail
projevy obrácené navenek, typicky problémy v chování jako agresivita, nezodpovědnost či nedbání na pravidla, neposlušnost, hyperaktivita, oslabená sebekontrola, vyrušování apod.. >> detail
Střet, který vzniká mezi různými stranami mimo nitro jednotlivce, kdy se jejich zájmy, potřeby nebo hodnoty dostanou do kolize. Probíhá navenek v podobě napětí a sporů mezi lidmi či kolektivy a často se projevuje viditelným jednáním, například hádkou nebo soupeřením.;V literatuře a filmu typ dějového konfliktu, v němž se hrdina potýká s překážkou přicházející zvenčí, třeba s protivníkem, tlakem okolí nebo nepříznivými podmínkami, a tento střet posouvá příběh dál.. >> detail
