Lékařský výraz pro elektrobioskopii, tedy ověřování úmrtí na základě toho, zda organismus ještě reaguje na elektrický podnět, například sledováním, jestli při přivedení slabého proudu vznikne svalová odpověď. Pojmenování je odvozeno z elektro- a z řeckých kořenů bios (život) a skopein (sledovat).. >> detail
Elektrokardiogram je grafická registrace elektrické aktivity srdečního svalu, při níž se pomocí elektrod snímají změny elektrických potenciálů vznikající během srdečního cyklu. Tento záznam, obvykle označovaný zkratkou EKG, se používá k hodnocení srdečního rytmu a k odhalování poruch vedení či dalších změn činnosti srdce.. >> detail
V lékařství název pro electrocauterisatio, tedy kauterizační postup, při němž se tkáň působením elektrického proudu zahřeje a řízeně se spálí nebo srazí pomocí elektrokauteru. Metoda se uplatňuje hlavně v chirurgii a některých ambulantních oborech k ošetření drobných ložisek a k omezení krvácení. Předpona electro- souvisí s elektrickým proudem, řec. kausis vyjadřuje pálení.. >> detail
eris, m. výraz složený z předpony elektro- vyjadřující vztah k elektrickému proudu a z řec. kauter ve smyslu hořáku či žhavicího nástroje. Označuje chirurgický přístroj používaný při zákrocích k tepelnému narušení nebo odstranění tkáně, kdy se hrot zahřívá účinkem rychle se střídajícího elektrického proudu a v praxi se často využívá i ke koagulaci drobných cév a omezení krvácení.. >> detail
