V ekologii se tím myslí rozsah, v jakém je organismus schopný snášet působení konkrétního faktoru prostředí a jeho změny, aniž by došlo k vážnému narušení životních funkcí nebo schopnosti přežívat. Jde o vyjádření ekologické tolerance daného druhu vůči určitému vlivu, například teplotě či vlhkosti.. >> detail
proces, jehož cílem je zmenšovat škodlivé dopady lidských aktivit na přírodu a zároveň promítat ohled na životní prostředí do praxe, například do způsobu výroby a spotřeby, i do toho, jak lidé uvažují a jak se každodenně rozhodují. >> detail
Ideologicky vyhraněný směr ochrany životního prostředí spojený se „zeleným“ politickým a občanským hnutím, který stanovuje normy, jak se má společnost k přírodě chovat, a v kritickém užití označuje i dogmatické až pseudovědecké pojetí ekologie.. >> detail
Postupné „zazelenění“ lidské činnosti, při němž se v práci, výrobě i každodenním fungování cíleně omezuje zátěž pro přírodu a ekologická hlediska se promítají do plánování, rozhodování, vzdělávání i osobních návyků, například podporou šetrnějších postupů a udržitelnější spotřeby.. >> detail
Změna nebo neobvyklé utváření tělesných struktur u jedince způsobené podmínkami prostředí, často jako projev fenotypové plasticity bez nutné genetické příčiny.. >> detail