V medicíně, zejména v kardiologii, jde o léčebný postup, při němž se poruchy srdečního rytmu upravují řízeným elektrickým impulzem působícím na srdeční sval. Pojmenování vychází z electro- ve vztahu k elektřině, z latinského impellere ve významu podnítit a z řeckého therapeia jako léčení. Cílem bývá rychle obnovit účinný a pravidelný srdeční rytmus, často za kontinuálního monitorování pacienta.. >> detail
Výraz je odvozen z electro- ve významu vztahu k elektrickému proudu a z řec. lyein, tedy rozpouštět. Označuje elektrolyt, látku, která dokáže vést elektrický proud tehdy, když je rozpuštěná ve vodě nebo roztavená. Přenos proudu zde zajišťuje pohyb iontů vznikajících při elektrolytické disociaci, nikoli volné elektrony jako u kovových vodičů. S elektrolyty se proto běžně pracuje v elektrochemii a jejich ionty jsou důležité i pro správné fungování organismu, například při udržování rovnováhy tekutin.. >> detail
Elektronystagmografie, vyšetřovací postup používaný hlavně v otoneurologii a ORL k posouzení funkce vestibulárního ústrojí. Pomocí elektrod umístěných kolem očí se snímá elektrický signál oka, protože přední část oka je vůči zadní elektricky odlišná, a při pohybech očí a nystagmu se tento rozdíl projeví jako změny napětí, které lze graficky zaznamenat. Metoda se často provádí i při provokačních zkouškách závratí, aby se zhodnotil vestibulo-okulární reflex, přičemž označení vychází i z řeckého grafein, tedy zapisovat.. >> detail
Elektroosmóza je elektrokinetický děj, při němž vlivem elektrického pole nebo průchodu proudu dochází k pohybu kapaliny a rozpuštěných složek přes porézní přepážku či membránu. Proudění souvisí s nábojem na povrchu pórů a uplatňuje se například při separacích nebo odvodňování jemných materiálů. (elektro- spojené s elektřinou, osmosis prolínání). >> detail
Fyzikálně-chemická separační a analytická technika založená na tom, že ionty nebo jiné nabité částice v kapalině, gelu či kapiláře migrují působením elektrického pole směrem k příslušné elektrodě. Protože se jednotlivé složky liší nábojem, velikostí a tím, jak se „třou“ o prostředí, postupují různou rychlostí a lze je od sebe oddělit a následně vyhodnotit. Pojmenování je odvozeno od předpony elektro- a z řeckého phoresis ve smyslu přenášení.;V medicínských a biochemických laboratořích se tímto termínem často míní konkrétní vyšetření, při kterém se ze vzorku jako je krevní sérum nebo moč rozdělí bílkoviny do několika skupin. Takový obraz může napovědět při posuzování změn ve složení proteinů, například při poruchách imunity, zánětlivých stavech nebo některých nádorových onemocněních.. >> detail
Elektrofyziologie, výraz odvozený od předpony elektro- a řeckého logos, je specializovaná část fyziologie, která se zabývá elektrickými ději v živých buňkách a tkáních a tím, jak se tyto bioelektrické procesy mění při působení vnějšího elektrického proudu nebo pole. Využívá se i v medicíně při sledování signálů nervů, svalů a dalších orgánů.. >> detail
V lékařství, zejména v oftalmologii, označuje elektroretinografii, tedy vyšetřovací postup, při němž se při světelné stimulaci snímá a následně graficky zapisuje (ř. grafein) bioelektrická odezva sítnice (l. retina), typicky pomocí elektrod, a vzniká tak záznam využitelný k posouzení funkce sítnice.. >> detail
V elektrofyziologii označuje dočasný stav, kdy působení elektrického proudu na nerv nebo sval změní jejich vzrušivost tím, že se posune klidový membránový potenciál, takže je následně snazší nebo naopak obtížnější vyvolat odpověď tkáně.. >> detail
Lékařský pojem označující grafický záznam elektrických potenciálů vznikajících v srdečních komorách. Název je odvozen od předpony elektro- a z lat. ventriculus, přičemž zakončení -gramma vyjadřuje, že jde o záznam. V kardiologii se používá k posouzení komorové elektrické aktivity, například při vyšetřování poruch vedení či arytmií, a často se uvádí pod zkratkou EVG, tedy elektroventrikulogram.. >> detail
