Fyzikálně-chemická separační a analytická technika založená na tom, že ionty nebo jiné nabité částice v kapalině, gelu či kapiláře migrují působením elektrického pole směrem k příslušné elektrodě. Protože se jednotlivé složky liší nábojem, velikostí a tím, jak se „třou“ o prostředí, postupují různou rychlostí a lze je od sebe oddělit a následně vyhodnotit. Pojmenování je odvozeno od předpony elektro- a z řeckého phoresis ve smyslu přenášení.;V medicínských a biochemických laboratořích se tímto termínem často míní konkrétní vyšetření, při kterém se ze vzorku jako je krevní sérum nebo moč rozdělí bílkoviny do několika skupin. Takový obraz může napovědět při posuzování změn ve složení proteinů, například při poruchách imunity, zánětlivých stavech nebo některých nádorových onemocněních.. >> detail
Elektrofyziologie, výraz odvozený od předpony elektro- a řeckého logos, je specializovaná část fyziologie, která se zabývá elektrickými ději v živých buňkách a tkáních a tím, jak se tyto bioelektrické procesy mění při působení vnějšího elektrického proudu nebo pole. Využívá se i v medicíně při sledování signálů nervů, svalů a dalších orgánů.. >> detail
V lékařství, zejména v oftalmologii, označuje elektroretinografii, tedy vyšetřovací postup, při němž se při světelné stimulaci snímá a následně graficky zapisuje (ř. grafein) bioelektrická odezva sítnice (l. retina), typicky pomocí elektrod, a vzniká tak záznam využitelný k posouzení funkce sítnice.. >> detail
Označení z oblasti medicíny a fyzioterapie, vzniklé z předpony elektro- a z řec. therapeia. Jde o soubor léčebných a rehabilitačních postupů, při nichž se využívá elektrický proud nebo impulzy k ovlivnění tkání, například k úlevě od bolesti, podpoře svalové činnosti či k průniku léčiv přes kůži pomocí iontoforézy.. >> detail
V elektrofyziologii označuje dočasný stav, kdy působení elektrického proudu na nerv nebo sval změní jejich vzrušivost tím, že se posune klidový membránový potenciál, takže je následně snazší nebo naopak obtížnější vyvolat odpověď tkáně.. >> detail
Lékařský pojem označující grafický záznam elektrických potenciálů vznikajících v srdečních komorách. Název je odvozen od předpony elektro- a z lat. ventriculus, přičemž zakončení -gramma vyjadřuje, že jde o záznam. V kardiologii se používá k posouzení komorové elektrické aktivity, například při vyšetřování poruch vedení či arytmií, a často se uvádí pod zkratkou EVG, tedy elektroventrikulogram.. >> detail
Výraz s původem v lat. elegantia označuje kultivovanou upravenost a vytříbený smysl pro vkus, často spojený s jemnou harmonií. Projevuje se například ve způsobu oblékání nebo v čistém, přesném a přirozeně plynulém vyjadřování.. >> detail
