řecky emfyséma = nafouknutí. Emfyzém nebo též rozedma značí patologicky zvýšenou vzdušnost tkáně, nejčastěji plic (emphysema pulmonum = plicní rozedma). Obvyklý typ plicní rozedmy je spojen s rozšířením průdušinek a plicních sklípků (alveolů), přičemž s rozvojem chorobného procesu může docházet k destrukci stěn plicních sklípků, takže přepážky mezi nimi zanikají a alveoly splývají ve větší dutiny. To vede ke zmenšení respirační (dýchací) plochy plic, k negativnímu dopadu na srdce a klinickým projevům dušnosti a cyanózy. Plicní emfyzém může vzniknout např. jako důsledek chronického zánětu průdušek.. >> detail
Elektromyografie – diagnostické vyšetření, při němž se pomocí elektrod zaznamenává a hodnotí elektrická aktivita svalů (případně i periferních nervů) pro posouzení funkce nervosvalového systému.. >> detail