míra osobních kompetencí – tedy znalostí, dovedností a schopností – díky nimž člověk dokáže jemně rozlišovat, rozpoznat a pojmenovat právě prožívané emoce a afekty, umí je vědomě zvládat a regulovat a podle nich se přiměřeně přizpůsobit (adjustovat) v běžných i neobvyklých či zátěžových životních situacích, užívá se také označení emoční gramotnost. >> detail
V psychiatrii se tím označuje porucha osobnosti, u níž je dlouhodobě oslabená schopnost brzdit impulzy a stabilně regulovat emoce. Projevuje se rychlými výkyvy nálady, výraznou citlivostí na stres a nízkou tolerancí frustrace, takže člověk snadno přejde do silného afektu a může jednat zbrkle bez domyšlení následků. Časté jsou konflikty s okolím, podrážděnost a výbušné reakce, které mohou mít podobu slovní agrese a někdy i přerůst do fyzického napadání. Chování bývá proměnlivé a hůře předvídatelné, v některých diagnostických systémech se rozlišuje impulzivní a hraniční (borderline) obraz, kde se navíc mohou objevovat nestálé vztahy, kolísající sebehodnocení a sebepoškozující tendence.. >> detail