porucha regulace emocí, při níž člověk nedokáže zadržet ani ovládnout vnější projevy emocí (např. pláč, smích) i při slabých nebo zcela neutrálních podnětech, typické je rychlé střídání kladných a záporných citových reakcí. Může jít o psychickou poruchu s organickým podkladem, označuje se také jako afektivní inkontinence.. >> detail
Psychologický koncept chápaný jako součást sociální inteligence. Vyjadřuje schopnost všimnout si a správně pojmenovat vlastní prožívání i emoce u druhých lidí, rozlišovat jemné rozdíly mezi nimi, porozumět tomu, co je vyvolává, a následně tyto stavy vědomě usměrňovat tak, aby se promítly do přiměřeného jednání. Patří sem také empatie, sebereflexe a dovednosti regulace emocí při komunikaci, řešení konfliktů nebo zvládání stresu.. >> detail
výrazná až krajní nestálost a nevyrovnanost prožívání i projevu emocí, snadné a rychlé přecházení mezi i protichůdnými pocity a reakcemi, zvýšená podrážděnost a dráždivost. >> detail
V psychiatrii jde o jev, kdy prožívaný nebo navenek viditelný citový projev neodpovídá tomu, co se právě děje, takže reakce působí vzhledem k okolnostem nepatřičně, třeba úsměv při smutné zprávě. Bývá chápán jako porucha afektivity a typicky se objevuje u některých psychotických stavů, případně i u vybraných neurologických onemocnění.. >> detail
stav ztlumeného a málo výrazného emočního prožívání, city jsou jakoby otupené a „bez hloubky“, projev působí chladně a odtažitě a celkové citové reakce jsou ochuzené, zjednodušené a omezené. >> detail
