encephalopathia - řecky enkefalos = mozek, pathos = choroba. Označení pro blíže nespecifikované onemocnění mozku. Spektrum a tíže příznaků je variabilní, a to od lehkých duševních a fyzických (změny nálad, poruchy paměti, závratě, nestabilita při chůzi aj.) až po těžké (dezorientace, kóma, křeče, poruchy hybnosti až obrny aj.) Často vzniká druhotně jako následek jiných orgánových a metabolických poruch, intoxikací, potravních deficitů, infekcí, traumat apod. Příklady: Encephalopathia hypertensiva - na podkladě vysokého tlaku, E. uremica - při ledvinovém selhání, E. saturnina - následek chronické otravy olovem.. >> detail
V medicínské a anatomické terminologii jde o přídavné označení pro něco, co má vztah k mozku. Výraz vychází z řeckého enkephalos ve významu mozek a objevuje se v názvech struktur, procesů nebo potíží spojených s mozkovou tkání.. >> detail
pravděpodobně virové onemocnění, které po první světové válce vyvolalo epidemii s velmi vysokou úmrtností. Typické byly výrazná letargie (nezvyklá spavost), vysoká horečka a obrny hlavových nervů. Často zanechávalo trvalé následky, zejména amyostaticko-akinetické stavy, organické psychózy a postencefalitický parkinsonismus.. >> detail
V medicíně jde o vrozenou vývojovou vadu, při níž se přes defekt v kosti lební vyklenuje část mozku spolu s mozkovými obaly, nejčastěji s měkkými plenami, a vytváří kýlní vak. Pojmenování je odvozeno z řeckých základů enkefalos ve významu mozek a meninx jako mozková plena a řadí se mezi poruchy uzávěru neurální trubice.. >> detail
