V medicíně a patologii označuje stav, kdy je tkáň nebo orgán emfyzematózní, tedy je v něm nezvykle přítomen vzduch či plyn a struktury jsou tím rozepnuté, typicky se to vztahuje k plicím, může to ale popisovat i podkoží nebo situace spojené s plynotvornou infekcí.;V obecnějším popisu znamená nápadně nafouklý až vydutý, jako by byl naplněný vzduchem.. >> detail
pozdní etapa klasicismu, která se prosadila na začátku 19. století a bývá spojována s napoleonskou érou, typicky s důrazem na slavnostní reprezentaci, přísnou symetrii a inspiraci antickými vzory v architektuře i zařízení interiérů. >> detail
Umělecký a architektonický směr spjatý s napoleonskou érou, v českých zemích rozšířený hlavně v prvních desetiletích 19. století. Navazuje na klasicistní tradici, klade důraz na monumentální dojem, pravidelnou symetrii a vědomé odkazy k antice, typicky prostřednictvím sloupových řádů, trojúhelníkových štítů a dekoru. Často se pojí i s motivy státní moci a triumfu, například vavříny nebo orly, a uplatnil se vedle staveb také v interiérech a užitém umění.;Střih dámských šatů inspirovaný antickým odíváním, s pasem posunutým vysoko pod prsa a krátkým, těsnějším živůtkem. Sukně bývá dlouhá, z lehčích materiálů a splývá v měkkých skladech, takže silueta působí jednoduchým, svislým dojmem. Tento typ oděvu byl módní zejména na začátku 19. století.. >> detail
Empirické psychologické diagnostické metody lze rozdělit do tří hlavních skupin: 1) Subjektivní metody – vycházejí z výpovědí člověka (např. individuální i skupinový rozhovor, dotazníky, zejména k profesním zájmům, a anamnéza). 2) Objektivní metody – opírají se o pozorovatelné projevy a standardizované postupy (zejména pozorování při práci či při hře a obecné i speciální psychotesty). 3) Projekční metody – využívají nepřímé vyjádření v situacích s nejednoznačným podnětem (např. kresba na zadané téma, vytváření povídek k obrázku, rozbor různých výtvorů a dokumentů).. >> detail
empirický, vycházející ze zkušenosti a praxe, opřený o pozorování a ověřování skutečností například měřením či pokusem, nikoli jen o čistě teoretické úvahy. >> detail
Filozofický a epistemologický směr (z řec. empeiria, zkušenost), podle něhož se lidské poznání zakládá především na smyslových vjemech, pozorování a ověřování v reálné zkušenosti. Obecnější závěry se v něm vyvozují z konkrétních případů a často bývá stavěn proti přístupům, které kladou důraz hlavně na rozumové principy.;V praktických oborech, například v medicíně, jde o orientaci na to, co se opakovaně osvědčilo v praxi a je podloženo pozorovanými výsledky, spíše než na čistě teoretické konstrukce bez přímé opory v datech.. >> detail
