míra osobních kompetencí – tedy znalostí, dovedností a schopností – díky nimž člověk dokáže jemně rozlišovat, rozpoznat a pojmenovat právě prožívané emoce a afekty, umí je vědomě zvládat a regulovat a podle nich se přiměřeně přizpůsobit (adjustovat) v běžných i neobvyklých či zátěžových životních situacích, užívá se také označení emoční gramotnost. >> detail
V psychologii se emoční inteligence chápe jako teoretický konstrukt, který má popisovat, jak lidé vnímají emoce, jak jim rozumějí a jak s nimi dokážou zacházet u sebe i v mezilidských vztazích. Od chvíle, kdy jej do odborné literatury zavedli američtí psychologové Peter Salovey a John D. Mayer, vyvolává řadu diskusí a také kritiku, mimo jiné kvůli nejasnému vymezení vůči osobnosti a kognitivním schopnostem a kvůli obtížím s jeho spolehlivým měřením. Do širšího povědomí se pojem výrazněji dostal díky popularizační knize Emotional Intelligence, kterou napsal americký psycholog Daniel Goleman.. >> detail
Stav psychického vyčerpání, který se rozvíjí při dlouhodobém emočním tlaku a opakovaném prožívání stresujících situací. Projevuje se pocitem otupělosti nebo prázdnoty, skleslou náladou a vnímáním bezvýchodnosti, zároveň slábne schopnost prožívat radost a ubývá energie i chuť pouštět se do pracovních či dalších běžných aktivit. Často se k tomu přidává podrážděnost, zhoršená pozornost a tendence stahovat se do ústraní, může jít také o časný signál přetížení či nastupujícího syndromu vyhoření.. >> detail
