Lékařské označení pro zánětlivé postižení děložní sliznice neboli endometria, etymologicky odvozené z ř. endon (uvnitř) a ř. metra (děloha). Nejčastěji jde o infekční proces, který se může projevit například bolestí v podbřišku, teplotou nebo poruchami krvácení. Může mít i hnisavou podobu popisovanou jako putrida, případně vzácněji souviset se specifickou infekcí typu tuberculosa.. >> detail
Buněčný proces označovaný názvem odvozeným z řeckých kořenů pro dění uvnitř a dělení, při němž se v jádře opakovaně zdvojí DNA a chromozomy, ale jádro ani celá buňka se následně nerozdělí. Výsledkem jsou buňky s násobným počtem chromozomových sad, tedy endopolyploidie, často spojená se zvětšením buněk a vyšší produkční kapacitou v některých tkáních.. >> detail
Endomorf je označení pro jeden ze somatotypů, tedy tradičně rozlišovaných tělesných typů člověka. V běžném výkladu se tímto slovem označuje člověk s robustnější, zaoblenější nebo měkčí postavou, širším trupem či boky, větším podílem tukové tkáně a se sklonem k snadnějšímu přibírání hmotnosti. V češtině se výraz používá hlavně ve fitness, sportovní praxi, populární výživě a při obecném popisu tělesné stavby. Pojem vychází ze systému somatotypů, který rozpracoval William H. Sheldon. Současné encyklopedické a odborné zdroje ale zároveň upozorňují, že původní spojování tělesných typů s povahovými vlastnostmi je dnes považováno za překonané nebo nevědecké. V dnešním užití proto slovo endomorf označuje především člověka s určitým typem tělesné konstituce, nikoli nositele předem daných psychických rysů.. >> detail
V molekulární biologii jde o enzym, který umí přestřihnout fosfodiesterové vazby uvnitř vlákna nukleové kyseliny, typicky DNA, a tím naruší její souvislost a rozdělí ji na kratší fragmenty. Na rozdíl od exonukleáz neodštěpuje jednotky postupně z konců, ale provádí řez přímo uvnitř řetězce, čehož se využívá například u restrikčních enzymů nebo při některých procesech oprav DNA.. >> detail
Lékařský výraz pro zánětlivé postižení tepny, které zasahuje nejen její vnitřní výstelku u průsvitu, ale také zevní vrstvu a okolní obaly cévy. Pojmenování vychází z ř. peri a lat. arteria. Takový zánět může vést ke ztluštění stěny a následnému zúžení průtoku.. >> detail
V anatomii a medicíně přídavné označení pro útvary umístěné ve vnitřním prostoru hltanu nebo s touto oblastí přímo související, tedy endofaryngeální. Původ je z řec. endon (uvnitř) a farynx (hltan) a termín se používá například v názvech některých svalů či popisu slizničních částí hltanu.. >> detail
Endoflebitida je zánět zasahující vnitřní výstelku žíly, tedy její intimní vrstvu, a může vést k poškození stěny i ke vzniku trombu se zúžením až uzávěrem průsvitu. U jednotky Endophlebitis obliterans hepatica je zánětlivý proces lokalizován v jaterních žilách a často se pojí s jejich neprůchodností způsobenou krevní sraženinou, což může zhoršit odtok krve z jater.. >> detail
