Entelodon (z řeckého entelēs = „úplný“ a odōn = „zub“, tedy „úplný zub“) je rod vyhynulých entelodontů – velkých sudokopytníků s robustním tělem a dlouhou, „prasečí“ hlavou, kteří žili na rozhraní eocénu a oligocénu v Eurasii. Měli kompletní savčí chrup, dlouhé nohy se dvěma hlavními prsty a silné čelisti uzpůsobené všežravému způsobu života podobnému dnešním divokým prasatům: živili se jak rostlinnou potravou, tak mršinami či kořistí. Patřili k největším savcům své doby, některé druhy dosahovaly výšky přes 1,5 m v kohoutku, což jim umožňovalo bránit se většině predátorů a případně je i zahánět od úlovku. Fylogeneticky jsou entelodonti, včetně rodu Entelodon, blíže příbuzní hrochům a kytovcům než dnešním prasatům, i když jejich vzhled je „prasatům z pekla“ velmi podobný.. >> detail
Chirurgický rekonstrukční zákrok na trávicí trubici, při němž se vytvoří anastomóza mezi střevními úseky tak, aby byl znovu zajištěn průchod střevního obsahu, typicky po odstranění části střeva nebo při obejití zúženého místa. Pojmenování vychází z řeckého enteron, tedy střevo.. >> detail
Souhrnné označení pro bakterie, které přirozeně osidlují střevo a patří k běžné střevní mikrobiotě. Často jde o gramnegativní tyčinky z čeledi Enterobacteriaceae, přičemž některé druhy mohou za určitých okolností způsobovat infekce.. >> detail
