Lékařský výraz ve významu enterobiliární, tedy vztahující se ke střevu a k žluči nebo žlučovým cestám. Původ názvu vychází mimo jiné z latinského bilis a často se užívá při popisu dějů na rozhraní střeva a žlučového systému, například při enterohepatálním oběhu žlučových kyselin.. >> detail
medicína: choroba vyvolaná roupy. Jedná se o parazitické onemocnění, které vyvolává parazit Roup dětský. Onemocnění se vyskytuje po celém světě, více však v mírném podnebném pásu.. >> detail
V medicíně jde o enterokélu, tedy kýlní výhřez, při kterém se část střeva, často kličky tenkého střeva, posune do oblasti pánve a může se vyklenuje do pochvy. Řadí se mezi poruchy spojené s oslabením pánevního dna a prolapsy pánevních orgánů.. >> detail
Enteroklyze, tedy zavedení tekutého roztoku do střeva, obvykle pomocí sondy nebo katétru. Používá se k proplachu střeva a někdy také při diagnostice, například když je potřeba naplnit tenké střevo kontrastní látkou pro zobrazovací vyšetření.. >> detail
Chirurgický výkon, při němž se odstraní nebo vyjme úsek tenkého střeva společně s částí tlustého střeva, typicky tračníku. Pojmenování je odvozeno z řeckých výrazů enteron pro střevo a kolon pro tračník a v praxi se tento zákrok využívá například u nádorových či těžkých zánětlivých onemocnění střev.. >> detail
itidis, f. Lékařské označení pro enterokolitidu, tedy zánět, při němž je současně postiženo tenké i tlusté střevo. Pojem má původ v ř. enteron, střevo, a klinicky se může projevit například průjmem a bolestmi břicha.. >> detail
Lékařský termín pro kombinovaný kýlní výhřez, při němž se v důsledku oslabení pánevního dna současně vyklenou kličky střeva i močový měchýř, často směrem do poševní oblasti. Pojmenování je odvozeno z řeckého enteron ve významu střevo.. >> detail
V medicíně označení pro střevní hormon vznikající ve sliznici tenkého střeva, který po příchodu tráveniny do dvanáctníku tlumí tvorbu žaludeční šťávy a zároveň oslabuje pohyby žaludku, takže se jeho vyprazdňování zpomaluje. Jde o součást zpětnovazebné regulace trávení a v novějším pojetí se tímto názvem někdy shrnuje společný inhibiční účinek více střevních hormonálních signálů.. >> detail
Lékařské označení pro stav, kdy se zánětlivý proces týká současně střevní sliznice i jater. Název je složen z řeckého enteron ve významu střevo a z dalších částí odkazujících na játra, přičemž přípona -itis v medicíně vyjadřuje zánět. V klinické praxi se s tímto pojmem lze setkat například u infekčních nebo toxických příčin, které se mohou projevit zažívacími obtížemi a změnami jaterních funkcí.. >> detail
Lékařský termín odvozený z řeckých kořenů entero- pro střevo a cholekystis pro žlučník. Označuje operaci, při níž chirurg vytvoří spojku mezi žlučníkem a úsekem tenkého střeva, aby zajistil odvod žluči do trávicí trubice například při poruše průchodnosti žlučových cest.. >> detail
