Lékařský termín pro operační zákrok, při kterém se chirurgicky odstraní endometrium, tedy sliznice vystýlající vnitřek dělohy. Pojmenování vychází z řec. endon (uvnitř) a metra (děloha) a z přípony -ektomie, která v medicíně označuje odnětí části tkáně.. >> detail
Lékařský termín pro něco, co souvisí s endometrium, tedy se slizniční výstelkou dělohy, která se v průběhu menstruačního cyklu přestavuje a podílí se na uhnízdění oplodněného vajíčka.. >> detail
V medicíně označuje ohraničený ložiskový útvar, v němž je přítomna endometriální tkáň, tedy struktury podobné výstelce dělohy. Nejčastěji se vytváří mimo děložní dutinu, typicky na vaječníku v souvislosti s endometriózou, a může mít charakter cysty s tmavým krvavým obsahem.. >> detail
stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) nachází mimo dutinu dělohy, nejčastěji v břišní dutině, často vede k potížím s otěhotněním a patří mezi časté příčiny ženské neplodnosti. >> detail
chronické gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici (endometriu) vyskytuje mimo děložní dutinu, nejčastěji v oblasti vaječníků, vejcovodů, pánevní dutiny nebo střev. Tato tkáň reaguje na hormonální změny během menstruačního cyklu stejně jako endometrium v děloze, což způsobuje krvácení, záněty a tvorbu srůstů. Mezi hlavní příznaky patří bolestivá menstruace (dysmenorea), bolest při pohlavním styku (dyspareunie), chronická pánevní bolest, nepravidelné krvácení a v některých případech i potíže s otěhotněním. Diagnostika zahrnuje gynekologické vyšetření, ultrazvuk, magnetickou rezonanci a definitivní potvrzení laparoskopií. Léčba může být konzervativní (hormonální terapie, analgetika) nebo chirurgická (laparoskopické odstranění ložisek). Onemocnění postihuje přibližně 10 % žen v reprodukčním věku a představuje významný zdravotní problém negativně ovlivňující kvalitu života.. >> detail
Lékařské označení pro zánětlivé postižení děložní sliznice neboli endometria, etymologicky odvozené z ř. endon (uvnitř) a ř. metra (děloha). Nejčastěji jde o infekční proces, který se může projevit například bolestí v podbřišku, teplotou nebo poruchami krvácení. Může mít i hnisavou podobu popisovanou jako putrida, případně vzácněji souviset se specifickou infekcí typu tuberculosa.. >> detail
Buněčný proces označovaný názvem odvozeným z řeckých kořenů pro dění uvnitř a dělení, při němž se v jádře opakovaně zdvojí DNA a chromozomy, ale jádro ani celá buňka se následně nerozdělí. Výsledkem jsou buňky s násobným počtem chromozomových sad, tedy endopolyploidie, často spojená se zvětšením buněk a vyšší produkční kapacitou v některých tkáních.. >> detail
Endomorf je označení pro jeden ze somatotypů, tedy tradičně rozlišovaných tělesných typů člověka. V běžném výkladu se tímto slovem označuje člověk s robustnější, zaoblenější nebo měkčí postavou, širším trupem či boky, větším podílem tukové tkáně a se sklonem k snadnějšímu přibírání hmotnosti. V češtině se výraz používá hlavně ve fitness, sportovní praxi, populární výživě a při obecném popisu tělesné stavby. Pojem vychází ze systému somatotypů, který rozpracoval William H. Sheldon. Současné encyklopedické a odborné zdroje ale zároveň upozorňují, že původní spojování tělesných typů s povahovými vlastnostmi je dnes považováno za překonané nebo nevědecké. V dnešním užití proto slovo endomorf označuje především člověka s určitým typem tělesné konstituce, nikoli nositele předem daných psychických rysů.. >> detail
