Latinský výraz složený z im (in) v záporném významu a z medicari, tedy léčit. V odborné řeči se používá pro onemocnění nebo stav, u nějž nelze dosáhnout vyléčení a bývá spojován s nepříznivou prognózou.;V přeneseném smyslu se tak může označit i situace nebo problém, který je prakticky nenapravitelný a nejde jej uspokojivě napravit.. >> detail
Z lat. immergere, tedy ponořit. Označuje ponoření nebo pobyt pod hladinou, v medicíně také postup, kdy se tělo nebo jeho část záměrně noří do léčivých koupelí v rámci balneoterapie, aby se využil účinek teploty a látek rozpuštěných ve vodě.;V optické mikroskopii jde o imerzní způsob pozorování, kdy se mezera mezi preparátem a objektivem vyplní vhodnou kapalinou, často speciálním olejem nebo vodou, čímž se omezí lom světla na rozhraní a zlepší se ostrost i rozlišovací schopnost obrazu.. >> detail
Latinské immobilis označuje stav, kdy je něco bez možnosti pohybu, tedy zůstává na místě a nelze s tím snadno pohnout. V právním či majetkovém kontextu se tím může myslet i věc pevně spojená s pozemkem, například stavba nebo jiný majetek trvale vázaný na půdu.. >> detail
Z lat. im (in) ve významu záporu a movere, jde o záměrné znehybnění, tedy fixaci, při níž se pohyb těla nebo jeho části dočasně omezí či zcela znemožní, obvykle kvůli léčbě a prevenci dalšího poškození, často pomocí dlahy, ortézy nebo sádry.. >> detail
označení pro neetické, mravně nepřijatelné impulzy nebo nátlakové tendence, které člověka tlačí k jednání v rozporu se společenskými či osobními morálními zásadami. >> detail
Latinský výraz odvozený od immodere, označuje něco, do čeho se už někdo zakousl nebo co je částečně pokousané, a může se používat i obrazně pro stav rozjitření, tedy když je někdo či něco podrážděné.. >> detail
Neuhasitelná, dlouhodobě přetrvávající touha nebo vytrvalá snaha, která se ani s časem nevytrácí a obrazně působí jako něco, co nepodléhá pomíjivosti, často užívané v poetickém či filozofickém kontextu.. >> detail
Medicínský termín pro navození specifické obranyschopnosti proti určité infekci nebo nemoci. Pojem je odvozen z lat. immunis, tedy odolný. U aktivní varianty (activa) si organismus po setkání s antigenem vybuduje vlastní imunitní odpověď, včetně tvorby protilátek a imunitní paměti, často po očkování, kdy se podává oslabený či inaktivovaný původce nebo jen jeho část. Vedle toho se někdy používá i pasivní přístup, při němž se aplikují hotové protilátky a ochrana bývá jen dočasná.. >> detail
V medicíně a imunologii jde o obranyschopnost organismu, tedy schopnost rozpoznat cizorodé struktury a účinně proti nim zasáhnout, například proti mikrobům, jejich toxinům nebo jiným antigenům. Zahrnuje vrozené rychlé mechanismy i specifickou získanou odpověď, která může být zprostředkována imunitními buňkami, typicky T-lymfocyty, a také tvorbou protilátek produkovaných B-lymfocyty. Součástí je i vznik imunologické paměti, na níž je založeno očkování.;V právu se tím označuje výsada, která poskytuje jednotlivci nebo instituci zvláštní ochranu před některými právními důsledky, případně výjimku z obecných povinností. Patří sem například ochrana některých veřejných činitelů při výkonu mandátu nebo zvláštní postavení diplomatů. Významově to souvisí s lat. immunis, původně ve smyslu osvobozený od břemen.. >> detail
