Stav nebo projev, kdy člověk postrádá rozvahu a předvídavost, jedná ukvapeně a bez praktické moudrosti, někdy také z pouhé nevědomosti či nedostatku zkušeností, tedy opak prudentia.. >> detail
Latinský pojem odvozený od impubes ve smyslu nedospělý. Označuje stav impuberta, tedy pohlavní nezralost nebo období před pubertou, kdy ještě není dosažena pohlavní zralost a neprojevují se plně pubertální změny. V medicíně se může použít i pro popis opožděného nástupu puberty.. >> detail
podnět nebo popud, který vyvolá reakci či rozhodnutí, často jako náhlé vnuknutí nebo krátké vybuzení k činnosti;ve fyzice a elektrotechnice krátce trvající změna elektrické veličiny, tedy časový průběh napětí či proudu po velmi omezenou dobu, obvykle s jednoduchým tvarem signálu, často obdélníkovým, využívaná například pro spínání, synchronizaci nebo přenos informace v elektronických obvodech. >> detail
Latinské ženské podstatné jméno s genitivem na -onis, odvozené od slovesa impellere ve smyslu prudce postrčit nebo udeřit. Označuje fyzický náraz či krátké působení síly, které může vyvolat pohyb nebo změnit jeho průběh, v technickém a fyzikálním kontextu se blíží pojmu impuls.;V přeneseném významu jde o podnět nebo popud, který někoho ponoukne k určitému jednání, tedy o pobídnutí a rozjitření aktivity.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od impulsus (náraz, popud), které charakterizuje reakce nebo jednání vyvolané náhlým podnětem, tedy takové, jež se spouští hned a bez většího zvažování.;V psychologii a medicíně se užívá pro popis impulzivity, kdy člověk hůře tlumí okamžité nutkání a rozhoduje se velmi rychle, což může zvyšovat sklon k unáhleným nebo rizikovým krokům.. >> detail
Latinské podstatné jméno odvozené od impellere označuje postrčení nebo prudký ráz, tedy náhlý podnět či popud, který něco uvede do pohybu nebo člověka vyprovokuje k činu.;V odborném kontextu, například ve fyzice, se tím může myslet i účinek síly působící po určitou dobu, který se projeví změnou hybnosti tělesa.. >> detail
