V antropologii výraz řeckého původu pro lebku s průměrnými, obvykle „normálními“ rozměry a vyváženými proporcemi, která se při popisu tvaru řadí do střední kategorie mezi nápadně dlouhé a nápadně široké typy.. >> detail
Mezomorf je označení pro jeden ze somatotypů, tedy tradičně rozlišovaných tělesných typů člověka. Obvykle se jím označuje člověk se silnější, přirozeně svalnatější a atletičtější postavou, širšími rameny, pevnější kostrou a větším sklonem k rozvoji svalové hmoty než u ektomorfního typu. V češtině se tento výraz používá hlavně ve fitness, sportovní praxi, populární výživě a při obecném popisu tělesné stavby. Pojem vychází ze systému somatotypů, který ve 40. letech 20. století rozpracoval William H. Sheldon. Současné encyklopedické zdroje ale zároveň upozorňují, že původní spojování tělesných typů s povahovými vlastnostmi je dnes považováno za zdiskreditované či nevědecké. V běžném dnešním užití proto slovo mezomorf označuje především člověka s výraznější svalovou a atletickou stavbou těla, nikoli nositele nějaké údajně předem dané osobnostní povahy.. >> detail
V antropometrii a ve fitness se tím míní somatotyp s převahou svalové hmoty a sportovními proporcemi, často se širším hrudníkem a rameny, který má zpravidla dobrou schopnost budovat svaly a působí velmi energicky, uvádí se také jako mesomorfní.;V botanice a ekologii označuje střední, mezofytní typ stavby rostlin, typicky listů, přizpůsobený běžným podmínkám s vyrovnanou dostupností vody bez nápadných znaků suchomilných nebo vodních druhů.. >> detail
Rozhraní v zemské atmosféře, které tvoří přechod mezi mezosférou a termosférou. Jde o oblast, kde se výrazně mění teplotní poměry a často se zde vyskytují nejnižší teploty v celé atmosféře.. >> detail
Druh vidění, při němž se současně uplatňují oba typy světločivných buněk sítnice – čípky i tyčinky, probíhá při slabém osvětlení (v šeru a za soumraku), proto se označuje také jako soumračné vidění.. >> detail
