Děj, při němž se cizorodá částice (např. bakterie) „obalí“ látkami, které ji lépe označí pro fagocyty, a tím usnadní a zefektivní její pohlcení (fagocytózu). Podílejí se na něm některé složky komplementu a zejména specifické protilátky, tyto označující látky se souhrnně nazývají opsoniny. Etymologie: z řeckého opson („co se jí k chlebu“, přeneseně „koření“).. >> detail
Způsob, při němž se pomocí světla vyvolává měřitelná odezva, například aktivace zrakového vnímání nebo změny činnosti nervové soustavy. V praxi se využívá při testování zrakových drah, v experimentální psychologii a neurovědách, případně i v některých terapeutických postupech.. >> detail
optické umění, abstraktní proud moderního výtvarného umění, který využívá geometrické tvary, opakování a silné kontrasty k vyvolání zrakových iluzí, například zdánlivého pohybu nebo vibrování ploch, výrazně se prosadil v poválečné době.. >> detail
jev, při němž oko a mozek mylně vyhodnotí viděné podněty a vzniká zkreslený dojem o tvaru, velikosti, barvě či pohybu, zrakové zkreslení vyvolané uspořádáním linií, kontrastem nebo perspektivou. >> detail
Veličina, která popisuje, nakolik vrstva dýmu zeslabí světelný paprsek. Udává se logaritmicky jako dekadický logaritmus poměru intenzity světla před průchodem dýmem a po něm, takže vyjadřuje míru neprůhlednosti či propustnosti dýmu. Vyšší optická hustota obvykle znamená horší průsvitnost a zhoršenou viditelnost.. >> detail
