Psychologická fobie, při níž člověk prožívá silnou úzkost až paniku z toho, že by měl nahlas vyslovit konkrétní výraz, a proto se mu raději vyhýbá, někdy i kvůli pověrám, tabu nebo dřívější negativní zkušenosti.. >> detail
Neodolatelné nutkání znovu a znovu vyslovovat vybraná slova nebo krátké slovní obraty, často i tehdy, když se to k situaci nehodí. Jestliže jde o výrazy vulgární či jinak společensky nepřijatelné, označuje se tento projev jako koprolalie. Tento jev se obvykle popisuje v souvislosti s poruchami řeči a některými neuropsychiatrickými obtížemi.. >> detail
V psychiatrii a psychologii se tím myslí vtíravá, nutkavá fixace na slova a jména. Člověk se opakovaně a bez zřejmého užitku snaží vybavit zapomenutý výraz, který mu „uvízl na jazyku“, nebo se mu stále vracejí zapomenutá jména. Někdy se k tomu přidává výrazná úzkost až strach při jejich vyslovování nebo už jen při tom, když je vidí napsané. Stav se popisuje jako druh obsesivních příznaků a může doprovázet úzkostné poruchy.. >> detail
výraz, jehož znění úmyslně připomíná reálný zvuk daného jevu či hlasu, o němž mluví, tedy zvukomalebné pojmenování používané často v mluvené řeči i komiksech například „bác“ nebo „haf“. >> detail
Krátká veršovaná říkání s výrazným rytmem, založená na zvukomalbě, která pomocí citoslovcí a opakování slabik napodobují zvuky okolního světa i různé hlasové projevy a často se využívají v dětských hrách nebo při rozvoji řeči.. >> detail
