Osoba, která se v určité disciplíně zaměřuje především na rozpracování a ověřování teorie, tedy na formulování pojmů, modelů a obecných principů, spíše než na přímé praktické provádění činností typické pro praktika.. >> detail
Myšlenky a pravidla, které zůstanou jen na papíře a nikdy se nezkusí v reálné činnosti, jsou málo užitečné, podobně jako povoz bez klíčové součásti, která mu umožní jet. Naopak samotná praxe bez pochopení principů snadno sklouzne k mechanické rutině a ztrácí směr, protože neví, proč a kam postupovat. Rčení se často uvádí ve vzdělávání i v řemeslech jako připomínka, že teorie a zkušenost se mají navzájem doplňovat.. >> detail
teoretický přístup, jenž na základě vědeckých poznatků podává výklad a objasňuje, jak jevy ve zkoumané oblasti vznikají a jsou uspořádány, jak fungují a jaké mezi nimi existují vztahy a souvislosti. >> detail
Podle anglického kognitivního a experimentálního psychologa Donalda Erica Broadbenta (1926–1933) procházejí všechny informace zachycené smyslovými vstupy bezprostředně po přijetí selekcí: část podnětů je odfiltrována, případně výrazně oslabena. Do následného zpracování na úrovni vědomého vnímání se tak dostanou jen některé informace, zatímco ostatní stimuly této úrovně vůbec nedosáhnou. Z toho vyplývá, že řadu projevů chování člověk vykonává automaticky, tedy bez vědomého zaměření pozornosti (Broadbent, 1958 in Sternberg, 1999). Selektivní zaměřování pozornosti navíc může vést i k různým chybám a poruchám, například v oblasti komunikace.. >> detail
Vědní disciplína, která z kvantitativního hlediska popisuje a měří informaci a zkoumá, jak ji účinně kódovat, přenášet, ukládat a dále zpracovávat, propojuje aplikovanou matematiku, elektrotechniku a informatiku.. >> detail
(archeol.) (v Přední Asii) archeologické označení pro vyvýšený pahorek vzniklý postupným navrstvením zbytků opakovaně osidlovaného sídliště v průběhu tisíciletí, tzv. sídlištní mohyla, tell, hüyük. >> detail