Pithos je velká hliněná zásobní nádoba užívaná ve starověkém Středomoří, zejména v řeckém, mínojském a mykénském prostředí. Sloužil především k dlouhodobému uchovávání většího množství potravin a surovin, například obilí, vína, oleje nebo luštěnin. Pithy bývaly robustní, často silnostěnné a mohly dosahovat značných rozměrů, někdy téměř výšky dospělého člověka. V palácových skladištích na Krétě stály vedle sebe celé řady těchto nádob a tvořily důležitou součást hospodářského zázemí. Některé pithy byly částečně zapuštěné do země, aby byly stabilnější a lépe se s nimi pracovalo. Vedle zásobní funkce se pithos v určitých obdobích a oblastech používal také k pohřebním účelům, zejména jako nádoba pro uložení ostatků. V archeologii jde o důležitý typ keramické nádoby, který vypovídá o skladování, hospodářství i pohřebních zvyklostech starověkých kultur.