Jde o proces učení, při němž si člověk osvojuje způsob reagování na různé podněty tak, že i přes jejich odlišnost rozpozná společné znaky. Díky tomu dokáže chápat předměty nebo děje jako členy jedné logické kategorie. Typickým příkladem je řazení kartiček s obrázky do skupin podle stejného druhu. Patří sem také vybírání pojmu ze souboru pojmů podle vztahu k jiným pojmům (např. nadřazenost, podřazenost, podobnost, protiklad ap.). Tento typ učení stojí na přemýšlení, analýze a porozumění. Odhalení chyby v učebnici, odborné příručce či vědeckém článku ukazuje na samostatné kritické uvažování a zvládnutí tohoto druhu učení, případně i na schopnost učit se řešením problémů.