Lékařský termín pro polykrocii, tedy situaci, kdy má pulz v průběhu jednoho srdečního cyklu více zřetelných vln či vrcholů než bývá obvyklé, což je patrné při vyšetření tepu i na záznamu tlakové křivky. Pojmenování se odvozuje z řeckého polys ve smyslu mnohý a krotos jako úder.