Teoretická disciplína, která popisuje obecné principy lidského jednání. Zajímá se o to, jak člověk záměrně volí cíle a prostředky, jak uvažuje při rozhodování a jak své kroky uspořádává tak, aby vedly k zamýšlenému výsledku, často se zřetelem k situacím spojeným s prací a organizací činností.
V ekonomii, zejména v tradici rakouské školy, označuje metodologický přístup vycházející z předpokladu jednajícího člověka. Na tomto základě se snaží logicky odvozovat závěry o volbě, preferencích a směně spíše z rozboru jednání než z čistě statistických pozorování.