Utváří se při prvním kontaktu se situací, jevem nebo člověkem. Často bývá zkreslený, protože vychází z neúplných či mylných postřehů a může vést k předsudkům. Vzniká jako směs dílčích asociací z minulých zkušeností (např. oči nám připomenou otce, hlas určitého herce ap.). Typické omyly spočívají ve zjednodušování a přenesení jednoho výrazného rysu na celkové hodnocení (haló efekt), v promítání vlastních chyb do hodnocené osoby a v tendenci posuzovaného „zprůměrovat“ do nevýrazného obrazu.