Pojem odvozený od latinského ratio vyjadřuje racionalizaci, tedy snahu opírat výklad i rozhodování o rozumové argumenty a logické úvahy, často s důrazem na takzvaný zdravý rozum. V širším praktickém užití může jít i o záměrné „zrozumění“ a zpřehlednění postupu tak, aby působil účelněji a lépe zdůvodnitelně.
V lékařské psychologii jde o způsob uvažování, při němž člověk své jednání nebo postoj neodvozuje od skutečné vnitřní pohnutky, ale nahrazuje ji vysvětlením, které zní přijatelněji nebo rozumněji. Často se tím snižuje nepříjemné napětí a chrání se sebehodnocení, i když uváděný důvod není tím pravým.