Schopnost v mysli poměrně věrně znovu vytvořit podobu objektů nebo průběh jevů, které člověk ještě osobně neviděl, a to na základě zprostředkovaných informací, typicky ze slovního popisu nebo jednoduchého náčrtu. V psychologii se chápe jako část představivosti důležitá pro porozumění textům, instrukcím a různým obrazovým podkladům.