V chemii se tak označuje nádoba snášející vysoké teploty, ve které se látky zahřívají kvůli průběhu reakcí, typicky při destilaci nebo tepelném rozkladu. V laboratoři může jít i o skleněnou křivuli se zahnutým hrdlem.
V technické praxi jde o žárupevný uzavřený prostor, například trubici nebo menší komoru, v němž se materiál zahřívá bez přístupu kyslíku, aby nehořel. Tento princip se využívá třeba při pyrolýze nebo při zuhelnatění organických surovin.