neústupné lpění na morálních pravidlech a zásadách, které připouští jen minimum výjimek a odmítá kompromis nebo shovívavost při hodnocení jednání
v náboženské etice, zvlášť v katolické morální teologii, směr či postoj prosazující velmi tvrdý výklad mravních povinností, často s malým zohledněním konkrétních okolností a lidské nedokonalosti