V medicíně jde o popis typického obrazu u dítěte, které je dlouhodobě týráno nebo zanedbáváno. Zahrnuje jak tělesné nálezy, tak změny v psychice a chování, často v podobě opakovaných poranění, známek špatné péče a výrazné úzkosti či staženosti. Tento soubor příznaků je připisován francouzskému lékaři a průkopníkovi soudního lékařství Augustu Ambroisi Tardieuovi v 19. století.