Americký psycholog Edward Lee Thorndike (1874–1949) je považován za jednoho ze zakladatelů zoopsychologie a konekcionismu. Zabýval se také pedagogickou psychologií, především teorií učení. Největší schopnost učit se kladl do období mezi 22. a 25. rokem, poté podle něj následuje přibližně jednoprocentní pokles ročně, z čehož 0,5 % připisoval stárnutí a zbytek dalším vlivům. Postupně formuloval tři zákony učení: zákon účinku (upevňují se a lépe se pamatují reakce, které vedou k úspěšnému výsledku), zákon cviku (opakování a smysluplné propojování učení podporuje) a zákon pohotovosti (je-li organismus na učení připraven, učení se usnadňuje, není-li, je tlumeno). Je autorem díla o inteligenci zvířat z roku 1898. Jeho konekcionismus vychází z předpokladu, že základem chování je spojení podnětu a odpovědi (Stimulus-Respons) a že učení spočívá v získávání a posilování těchto spojů. Byl žákem amerického psychologa a filozofa Williama Jamese a v USA se zasloužil také o rozvoj deskriptivně normativní vývojové psychologie.