Psychologický ukazatel vyjadřující, do jaké míry člověk dokáže ustát překážky a zvýšený tlak ve chvíli, kdy se nedaří dosáhnout zamýšleného cíle nebo jsou naplnění důležitých potřeb omezené, aniž by rychle ztrácel sebekontrolu či schopnost fungovat. Úzce souvisí s regulací emocí a způsoby zvládání stresu, v odborné literatuře se používá i označení frustrační tolerance.