Název je odvozen z ř. uron (moč) a ř. haima (krev). V medicíně označuje urémii, tedy klinický syndrom vznikající při těžkém útlumu až selhání funkce ledvin, kdy se v krvi hromadí dusíkaté odpadní látky, typicky močovina a kreatinin, a dochází k rozvratu vnitřního prostředí organismu. Projevy bývají celkové, například výrazná únava, nechutenství, nevolnost, svědění, poruchy vědomí nebo kardiální komplikace, a v pokročilých stavech může být nutná dialýza. Rozlišuje se také extrarenální, často prerenální varianta, kdy je zhoršení filtrace vyvoláno příčinou mimo vlastní tkáň ledvin, například při výrazném nedostatku tekutin nebo nedostatečném prokrvení.