Latinské podstatné jméno ženského rodu s genitivem na -onis, odvozené od slovesa aberrare, tedy vybočit z cesty nebo se odchýlit. V odborné češtině se užívá ve smyslu aberace, tedy odchylky či anomálie vůči tomu, co je považováno za běžný stav nebo standardní průběh jevu.
V medicínské terminologii označuje neobvyklý nebo patologický nález, například když je orgán či jiná struktura umístěna v netypické poloze. V psychiatrii a sexologii se tak dříve popisovalo vybočení v oblasti pohlavního pudu a sexuálního chování, dnes se častěji používají přesnější a méně hodnotící diagnostické pojmy.
V optice a částečně i v astronomii jde o odchylku, při níž optická soustava nezobrazuje bod ideálně do jednoho místa, a výsledkem je rozmazání nebo zkreslení obrazu. V astronomických pozorováních se může projevit také jako zdánlivý posun polohy objektů na obloze v souvislosti s pohybem pozorovatele.
V genetice a cytogenetice se termín používá pro chromozomální aberace, tedy změny ve struktuře nebo počtu chromozomů. Takové odchylky mohou být vrozené, ale také získané, a mají význam například při vyšetřování nádorových onemocnění.