Achromatismus (z řec. a- „bez“ + chroma „barva“) doslova znamená „bezbarvost“. V optice je to schopnost nebo míra, s níž je optická soustava achromatická, tj. koriguje chromatickou aberaci tak, aby se paprsky alespoň dvou (u apochromátu tří) vlnových délek sbíhaly do téměř stejného ohniska a obraz neměl barevné lemy. Prakticky se dosahuje kombinací čoček z různých skel, cementovaných dubletů apod., a posuzuje se u objektivů, dalekohledů i mikroskopů, v lékařství označuje vzácnou úplnou či téměř úplnou poruchu barvocitu (achromatopsii), která může být vrozená i získaná, při níž nefungují čípky sítnice nebo jsou zasažena zraková centra, vnímání se redukuje na odstíny šedi a často se přidává světloplachost, nystagmus a snížená zraková ostrost, na rozdíl od běžnějšího daltonismu.
Příklady použití ve větách
Achromatismus objektivu jsme hodnotili na snímcích s vysokým kontrastem, kde se nejlépe ukážou barevné lemy.
Bez dobrého achromatismu dalekohledu se při pozorování Měsíce často objeví fialový okraj.
S achromatismem dubletu se barevné kontury na preparátu téměř ztratily.
Různé achromatismy u fotografických objektivů se liší podle toho, pro kolik vlnových délek je korekce navržena.
Při achromatismu pacient rozlišuje hlavně jas a kontrast a barvy pro něj splývají do šedi.