V medicíně označuje stav, při němž kůže na koncových částech končetin, nejčastěji na prstech, postupně tuhne a může i nápadně zesílit. Postižená kůže bývá napjatá, má menší pružnost a někdy omezuje jemné pohyby, tento nález se může objevit například u některých forem sklerodermie. Pojmenování je odvozeno z řečtiny, kde akros vyjadřuje krajní nebo koncovou část těla.