V chemii a mineralogii jde o situaci, kdy látka se stejným chemickým složením může vytvářet více prostorových variant uspořádání částic, nejčastěji v podobě různých krystalových modifikací. Přestože se chemické složení nemění, mohou se tím měnit její fyzikální vlastnosti, například hustota nebo tvrdost. Název vychází z řečtiny a odkazuje na to, že jedna substance může mít „jinou podobu“, tento jev se v praxi často řadí k polymorfismu.