Původ má v latině, vychází z ambo a valere, v tvarech se může objevit i entis. V psychologii a psychiatrii označuje situaci, kdy člověk současně prožívá vůči téže osobě nebo věci protichůdné emoce, myšlenky či přání, třeba náklonnost i odpor, což často vede k vnitřnímu napětí a váhání v jednání.
V běžném užití se tím popisuje dvojakost nebo rozpolcenost, tedy stav, kdy má něco současně dvě nesnadno slučitelné stránky a celkové vyznění nelze jednoduše hodnotit jen jako kladné, nebo jen jako záporné.